A kdo tedy nakonec na výlet šel?
Terezka, Bára + Argo
Filip + Wanda
Ilča, Milan + Tesa
a já s Dupčou
Letošní cíl výpravy byl jasný – odlovit zbývající kešky, nezpůsobit takovou paniku u tygra jako loni a hlavním lákadlem letošní výpravy byla nová expozice lachtanů. Kešky jsme odlovili všechny, u jedné nás předběhl tatínek se synem a tak jsme si s nimi alespoň vyměnili rady a tipy pro další hledání. Panika u tygra se téměř nekonala, za to u medvěda se schylovalo k povstání, které bylo nakonec potlačeno. K lachtanům jsme se tentokrát dostali až pozdě odpoledne neboť letošní trasa byla naplánována v opačném směru. Začali jsme velkými šelmami a zadní cestou šli nahoru k africkým zvířatům. Po cestě jsme odlovili kešky a když už to vypadalo na povstání v řadách dvounohých výletníků raději jsme s Filipem poslali zbytek výpravy napřed a lovili sami. Cesta do kopce byla dlouhá a v dohledu nebyl žádný stánek – naštěstí jsme v poslední chvíli objevili občerstvení u Rotschilda a konečně měl i Milan vyhlídku na lepší časy. V dalším stánku jsme si koupili kafe – nikdo nečekal, že v buřta stánku budou mít tak vynikající kafe, odpočinuli jsme si a vyrazili za ledním medvědem.
Medvěd opět nezklamal – vždy je to velká podívaná. Letos nás bavil svým stylem plavání. Po medvědech a Indonéské džungli byl konečně čas vyrazit k lachtanům.
Ve slunečném odpoledni se skupinka lachtanů povalovala na břehu a užívala si klidu. Jen jediný aktivní mladík se cachtal ve vodě. Zřejmě trénuje na mistrovství ve stíhacím závodě, protože jehovýdrž v plavání koleček byla obdivuhodná. Mohla bych se na něj dívat hodně dlouho.
Ještě jsme stihli koupit nezbytné suvenýry a pak už bylo na čase vyrazit do Plzně. Někteří pospíchali na večerní grilování, jiní za zbytkem rodiny. My s Dupčou k Amoníkům abychom mohli všichni v neděli brzo ráno vyrazit na výcvik.
Během dne jsme zaslechli několik postřehů o našich psech:
A jak říká Radovan – to jsme si zas užili světa 🙂