Litoměřice 15.2.2009

Po sobotním výcviku s libereckou záchrannou brigádou v Terezíně jsme s Madlou slíbily Lubikovi a Martinovi, že jim dlouhé  čekání vynahradíme. Lubik (náš Valentýn) měl narozeniny a tak bylvečerní program jasný. To jsme ale netušili, že všichni litoměřičtí se zbláznili a budou slavit Valentýna. To bylo „celý nějaký podezřelý“. Večeře se proměnila v Tour de Litoměřice a my nakonec zakotvili v Mojito Baru.

Ubytování v soukromí bylo příjemný a připravená nedělní snídaně nám přišla vhod před plánovaným výletem.
Chtěli jsme se dostat na nejvyšší kopec v okolí, to nám však znemožnilo náledí. Kluci museli zcouvat zpátky do údolí. Byly jsme rády, že tenhle úkol nezbyl na nás dvě. S tím bych měla opravdu problém. Raději jsme se z bezpečné vzdálenosti dívaly, jak si kluci počínají obratně. Když nevyšel výlet na rozhlednu, spokojili jsme se s procházkou na nejbližší kopec a výšlap si zpestřili ještě krátkým vyhledáváním. Máří s Dupčou opět posunuly hranici, kterou mezi sebou mají a radostně spolu dováděly. Kdo nezažil jejich neshody, nepochopí naše nadšení :)