Stockholm 2010, pondělí 5.4.2010

Velikonoční pondělí. Velikonoce jsou prý svátky jara, tady to dnes na jaro opravdu nevypadalo. Dnes byl lenošící den. Od rána sněžilo a tak se nám ani nechtělo ven. Den jsme využili pro: lenošení, balení věcí na cestu, lenošení, sledování seriálů, lenošení, nákup jídla na cestu, lenošení, večeři v pizzerii, lenošení…..

Ale…. taky jsme jeli na poslední návštěvu za Kattou a Atlasem. Atlas se prý těšil od rána a celý den nás vyhlížel. Dupča se cestou od auta také těšila. Ale v momentě, kdy na ní Atlas jen zkusmo položil tlapu, její rozverná nálada se proměnila v „nesnáším tě, nedotýkej se mě nebo tě kousnu“ :) Za ten týden, co jezdíme za Atlasem jsme poznali, že takové chování je přesně to, co se mu líbí.

 

A tak se dnešní návštěva odehrávala podle následujícího scénáře:
Atlas: Ahoj krásko, miluju tě.
Dupi: Líbíš se mi, ale nedotýkej se mě.
Atlas: No tak zlato, já tě miluju.
Dupi: Nesnáším tě.
Atlas: Stejně mi neutečeš.
Dupi: Já tě fakt kousnu. Nedotýkej se mě. Zabiju tě.

Je opravdu zvláštní sledovat, jak příroda funguje. Na první návštěvě to probíhalo velmi podobně. Na dalších návštěvách byla Dupča o mnoho shovívavější. Včera krytí proběhlo velmi rychle, bez zbytečných řečí a dnes – jeden říká miluju tě, druhý nesnáším tě.

Zítra ráno nás čeká dlouhý výlet – 1800 km zpátky domů. Snad bude hezky, abych ještě mohla vyfotit mosty mezi Švédskem a Dánskem.