Sutiny na Valše

Víkendové počasí nás vylákalo už v sobotu na mini výcvik – s Amoníkama a Ilčou jsme vyrazili za Plzeň trénovat sutiny a plochy.
V okolí lomu byla spousta možností, kde by se mohl někdo ztratit a mohl by potřebovat pomoc. Neváhali jsme a naplno jsme si užili sobotní odpoledne ve znamení vyhledávání. Prvně jsme si s Ilčou vyzkoušeli hledat osobu, o které nevíme, kde je schovaná. Velký zážitek, který prověří nejen psa, ale hlavně psovoda. Neprošla bych :) Ve škole bych jisto jistě dostala pětku a poznámku za nepřipravenost :)
Před setměním jsme ještě s Filipem zvládli odlovit kešku, která byla v nedalekém okolí (vtipná nápověda pro hledání v lese – keška je pod pařezem). V půl 8 se konečně začalo stmívat a my mohli vyrazit na noční vyhledávání. Filip pro Wandu připravil pořádnou záludnost – schovala jsem se do rozbitého okna, kterým protahoval vítr. Tak Wando a teď se ukaž, jak si s tím poradíš. Wanda na to šla moc šikovně – průvan odnášel pach ven a tak se snažila vymyslet, jak se ke mně nahoru dostane. Nakonec přišla na to, že z místnosti by to šlo taky a bylo hotovo :) Na Dupču čekal Filip schovaný částečně v díře v podlaze – bylo legrační, jak se k němu Dupi snažila seskočit (blázen do takový hloubky).

Letošní první jarní nedělní výcvik (konečně ne na sněhu – sbohem zimo, rádi se s tebou přivítáme v prosinci) vylákal do areálu na Valše hodně lidí. Rozděleni jsme museli být do třech skupinek aby se vše dalo rozumně zvládnout. Naší skupince velel Honza a připravil si pro nás spoustu chytáků a záludností. Vůbec nás nešetřil, aby nám dokázal, že se nemusíme o psy zbytečně bát – oni to zvládnou. Pro mě a Dupi byl figurant prvně schovaný ve výšce, zalezlý v rouře a nebo mezi panely bez možnosti přímého kontaktu.
Prvně s námi letos vyrazili i nejmenší členové brigády – Vítek a Michal. Kluci to zvládli s velkým klidem a jistotou. Jsem zvědavá, kdy nám začnou figurovat :)