Drahlín - výcvik a odpočinek

Kdy: 21. - 23.8. 2010

Kdo všechno přijel:
Lucka + Maggie + Sára
Míla + Oxík
Evička + Eny + Airra
Jindra + Atrey
já + Dupi + Jeníček

Na jeden srpnový víkend jsme přijali pozvání naší Lucky. Lucka nás pozvala na chalupu v Drahlíně, krásné vesnici nedaleko Příbrami. A tak jsme s pátečním odpolednem vyrazily já a Evička v autě naloženém až po strop, vstříc novým dobrodružstvím.

V plánu bylo: páteční grilování a tak trochu nic nedělání, sobotní sutiny a nedělní plochy.

 

V sobotu ráno jsme se poměrně brzy (dokonce i Evička, čímž velmi zmátla Lucku) vykopali z postele, abychom vyrazili do sutin. Trénink vedl Čenda a připravil pro nás spoustu záludností – pohyb v těžkém terénu, kdy nejen pod námi, ale i pod psy ujížděla suť a prolamovala se prkna. Ruina zámku byla opravdu v některých místech nebezpečná. Ale aby nás jen netrápil, připravil i pár úkrytů jako chuťovku na závěr. Dupča se po dlouhé době nic nedělání nemohla dočkat až jí vypustím s tím známým povelem „hledej“. Vedla si poměrně dobře, i když je co napravovat po tak dlouhé pauze. Mile překvapila, když sama šla do prvního patra a nepotřebovala mě k tomu mít za sebou. A nemile překvapila tím, že kopřivy jsou stále nepříjemnou překážkou. A tak se je snažila obcházet, jak jen to šlo :)
Svou premiéru si v sutině užil Jeníček. S důvěrou za mnou šel kamkoli. Neřešil cihly, igelity, plechovky, ujíždějící podloží, tmu. Prostě nic. Moc mile mě překvapil.

V sobotním odpoledni bylo více než nutné vyřešit opravu Evčina auta. To se nakonec povedlo. Mezi tím, co Eva s Jindrou řešili auto, my ostatní se vydali na procházku. Trasu dlouhou 5 km s námi statečně ušel i Jeníček. Venčení si zpestřoval dováděním s Oxíkem, který mu dával opravdu zabrat. Oba prckové, Oxík a Jeník, ukázali, že mají pro strach uděláno a s přehledem zvládali všechny léčky, které jsme pro ně připravili.
Sobotní večer patřil opět grilování.

V neděli jsme měli v plánu úklid chalupy, aby se Lucčiny rodiče nezděsili, až příště přijedou. Po úklidu jsme se vydali do nedalekého lesa procvičit si trochu plošné vyhledávání. Ve vedru a bezvětří to bylo opravdu pro všechny psy náročné. Dupča dělala plošné vyhledávání naposledy před 10-ti měsíci a tak bylo vidět, že zapomněla systém, kterým měla terén projít. Je dobré o tom vědět. Co nejdřív se musíme vydat do lesa a vrátit se tam, kde jsme loni v létě v tréninku začínali.
I v lese si Jeníček užil svou premiéru. Po zkušenosti s naší Miss Kopřivou jsem ho protáhla všemožným křovím. On za mnou prostě půjde kamkoli, hlavně, že za to bude pochválen a dostane odměnu :) 

Nedělní idylku nám narušila Enuška, když z ničeho nic dostala šílenou křeč do stehna. Noha jí dělala neskutečný věci – cukala pořád sem a tam. Nebylo to k zastavení. A tak jsme vše naházely do auta a ďábelském tempu vyrazily směr veterina. Naštěstí tam už Evičku znají a byli připravení. Po příjezdu se zjistilo, že to byla opravdu jen křeč a nic horšího. Enuška dostala magnesium a my mohly vyrazit k vodě, jak bylo původně v plánu. V Berounce si výmarky zaplavaly, Dupinka si smočila bříško a Jeníček nakonec i kvůli piškotu pár temp udělal :)